Mucuna pruriens - celé fazole

Mucuna pruriens roste bez nadsázky po celém tropickém pásu od Jižní Ameriky po jihovýchodní Asii, a tak není divu, že se setkáme s různým označením této purpurové rostlinky. Můžeme si být jistí, že pokud uvidíme či uslyšíme názvy jako Sametové fazole, Kapikacchú, Atmagupta či Cowhage, jedná se stále o tu samou rostlinu. Mucuna pruriens však nejsou jen krásné okvětní lístky, ale své místo má také v léčitelství. Jak nám mohou být tedy sametové fazolky nápomocné?

Léčivka i náhrada kávy

Jak už to u většiny bylinek bývá, i Mucuna pruriens má za sebou bohatou historii. Možná ještě o něco bohatší než její kolegyně, protože má širší pole působnosti než jakékoliv jiné rostliny. Ve Střední Americe se fazolky upražily, namlely a ve volných chvílích si z nich místní připravovali náhradu kávy, kterou celá léta nazývali jako “Nescafé”. V Amazonii se fazolky používaly na léčbu otoků, průjmů a impotenci a v tradiční indické medicíně zvané Ájurvéda léčila krom výše zmíněných střevních obtíží a problémech s impotencí i kašel, úplavici, revma, bolesti svalů a zklidňovala při nervovém vypětí.

Popínavá liána s purpurovými kvítky

Mucuna pruriens je vysoko se pnoucí liána, která dosahuje výšky 15 metrů. V raném věku bychom na liáně spatřili jemné chloupky, které se časem vytratí a rostlina je celá hladká. Listy mají vejčitý tvar a na okrajích jsou viditelné rýhy. Květy mají bílou nebo temně fialovou barvu a skládají se z 3 až 5 okvětních lístků. Plodem je podlouhlý fazolový lusk, který je ukryt v oranžových chloupkách. Pokud bychom se chloupků dotkli, začala by nás pokožka ihned svědit.

Složení

Fazole Mucuny obsahují hned několik alkaloidů, z nichž nejvýznamnější jsou mucunadin, mucunadinin, mucunin, prurieninin a pruriendin. Dalšími látkami jsou flavonoidy, kumariny, kardeolidy a alkaminy. Ale tu vůbec nejdůležitější látkou je L-DOPA, která podporuje vznik dopaminu v těle a tím zabraňuje třesu.