GABA (kyselina gama-aminomáselná, anglicky Gamma-Aminobutyric Acid) je nejvýznamnější tlumicí neurotransmiter centrální nervové soustavy. Její hlavní úlohou je regulovat aktivitu nervových buněk tak, aby nedocházelo k jejich nadměrnému vzrušení.
Mozek obsahuje přibližně 86 miliard neuronů, které mezi sebou neustále komunikují prostřednictvím elektrických a chemických signálů. Aby tato komunikace fungovala správně, musí být v rovnováze dva základní procesy, vzrušení (excitace) a útlum (inhibice).
Právě GABA představuje hlavní "brzdu" nervového systému. Pokud by její účinek chyběl, nervové buňky by vysílaly příliš mnoho signálů najednou, což by narušovalo normální fungování mozku.
Jak funguje nervová komunikace?
Aby bylo možné pochopit význam GABA, je potřeba nejprve porozumět tomu, jak mezi sebou komunikují neurony.
Neuron je specializovaná nervová buňka tvořená:
- buněčným tělem,
- dendrity, které přijímají informace,
- axonem, který informace předává dál.
Mezi dvěma neurony se nachází drobná mezera nazývaná synapse. Elektrický signál se zde mění na chemický. Nervová buňka uvolní molekuly nazývané neurotransmitery, které se navážou na receptory sousedního neuronu.
Podle typu neurotransmiteru může dojít buď ke zvýšení aktivity nervové buňky, nebo naopak k jejímu utlumení.
Co jsou neurotransmitery?
Neurotransmitery jsou chemické látky umožňující komunikaci mezi nervovými buňkami.
Každý neurotransmiter má odlišnou funkci.
Mezi nejznámější patří:
- Glutamát – hlavní excitační neurotransmiter
- GABA – hlavní inhibiční neurotransmiter
- Dopamin
- Serotonin
- Acetylcholin
- Noradrenalin
Zatímco glutamát nervové buňky aktivuje, GABA jejich aktivitu tlumí. Oba systémy spolu musí být v neustálé rovnováze.
Jak GABA funguje?
GABA se váže na specifické receptory nacházející se na povrchu nervových buněk.
Po navázání dochází ke změně elektrického náboje buněčné membrány. Nejčastěji se otevřou kanály pro chloridové ionty, které vstupují dovnitř buňky. Díky tomu se neuron hůře aktivuje a snižuje se pravděpodobnost vzniku dalšího nervového vzruchu.
Výsledkem je utlumení nervové aktivity.
Nejde tedy o "vypnutí" mozku, ale o jemnou regulaci, která zabraňuje jeho nadměrné stimulaci.
Jaké receptory GABA existují?
Účinky GABA jsou zprostředkovány dvěma hlavními typy receptorů.
GABA-A receptory
Jedná se o iontové receptory, které reagují velmi rychle.
Po jejich aktivaci dochází během milisekund k otevření chloridových kanálů a okamžitému utlumení nervové aktivity. Na tyto receptory působí například některá léčiva ze skupiny benzodiazepinů nebo barbiturátů.
GABA-B receptory
Tyto receptory fungují pomaleji.
Neotevírají přímo iontové kanály, ale aktivují složitější buněčné signalizační mechanismy. Jejich účinek bývá delší a podílí se mimo jiné na regulaci svalového napětí nebo přenosu bolesti.
Jak GABA vzniká?
GABA není přijímána převážně z potravy. Organismus si ji vytváří sám.
Vzniká z aminokyseliny glutamátu, která je hlavním excitačním neurotransmiterem.
Přeměnu zajišťuje enzym glutamátdekarboxyláza (GAD).
K jeho správné funkci je nezbytný vitamin B6 ve své aktivní formě pyridoxal-5-fosfátu (P-5-P). Nedostatek vitaminu B6 může narušit tvorbu GABA.
Po splnění své funkce je GABA odbourávána enzymem GABA-transaminázou a část je znovu využita v tzv. GABA cyklu.
Jakou roli hraje GABA v organismu?
GABA neovlivňuje pouze mozek. Její receptory byly nalezeny také v dalších tkáních organismu.
Podílí se například na:
- Regulaci nervové aktivity
- Koordinaci pohybů
- Zpracování smyslových informací
- Řízení svalového napětí
- Regulaci některých hormonálních procesů
Výzkum zároveň naznačuje, že GABA může hrát roli také v imunitním systému nebo trávicím traktu. Tyto oblasti jsou však stále předmětem intenzivního výzkumu.
Přechází GABA do mozku?
Jednou z nejčastějších otázek je, zda GABA přijatá jako doplněk stravy skutečně proniká do mozku.
Mozek je chráněn hematoencefalickou bariérou. Jedná se o velmi selektivní systém buněk, který reguluje, které látky mohou přecházet z krve do mozkové tkáně.
Dlouhou dobu se předpokládalo, že GABA touto bariérou téměř neprochází.
Novější studie naznačují, že za určitých podmínek může malé množství GABA hematoencefalickou bariéru překonat. Zatím však není jasné, jak významný je tento přenos a zda vysvětluje účinky pozorované u některých studií.
Proto je tato oblast stále předmětem vědeckého výzkumu a zatím neexistuje jednoznačná odpověď.
Jaké potraviny obsahují GABA a co ovlivňuje její tvorbu?
Menší množství GABA se přirozeně nachází ve fermentovaných potravinách, jako jsou kimchi, kefír, jogurt, tempeh, miso nebo fermentovaná zelenina. Její obsah se však může výrazně lišit podle způsobu výroby, a proto nejsou tyto potraviny jejím významným zdrojem.
Většinu GABA si organismus vytváří sám z aminokyseliny glutamátu pomocí enzymu glutamátdekarboxylázy (GAD). K této přeměně je nezbytný vitamin B6, zatímco hořčík podporuje správnou funkci nervové soustavy a enzymatických procesů.
Výzkum se zabývá také úlohou střevního mikrobiomu, protože některé bakterie jsou schopné GABA vytvářet. Význam tohoto mechanismu pro lidské zdraví však zatím není zcela objasněn.
Co si z článku odnést
GABA je hlavní tlumicí neurotransmiter lidského mozku, který pomáhá udržovat rovnováhu nervové soustavy. Organismus si ji vytváří především z glutamátu za pomoci vitaminu B6 a její správné fungování závisí na složité souhře nervových buněk a receptorů. Přestože je GABA dostupná také jako doplněk stravy, otázka jejího působení po užití zůstává předmětem vědeckého výzkumu. Pro správné pochopení GABA je důležité vědět, že nejde o „látku na spaní“, ale o přirozenou součást fungování mozku a nervového systému.
